Moderní dějiny. Časopis pro dějiny 19. a 20. století 28/1 Zobrazit větší

Moderní dějiny. Časopis pro dějiny 19. a 20. století 28/1

ISSN 1210-6860

Nový produkt

Historický ústav, Praha 2020

Obsah

Více informací

Skladem

250 Kč s DPH

Logo GP WebPay Logo: Akceptovány typy platebních karet

Parametry

Rok vydání 2020

Více informací

První číslo časopisu Moderní dějiny v roce 2020 uvádí tematický blok „Československo, západní velmoci, Sovětský svaz a mnichovská dohoda v roce 1938“. Celý blok uvádí Jan Němeček esejem o významu zmíněné problematiky a zejména o zpřístupnění dokumentů z ruských archivů k uvedené problematice. Potom významný ruský historik Alexandr O. Naumov v zásadní studii SSSR jako systémový hráč v předvečer druhé světové války objasňuje sovětskou zahraniční politiku v situaci, kdy neuspěla koncepce kolektivní bezpečnosti, proto Moskva musela čelit mezinárodnímu ohrožení vlastní pragmatickou zahraniční politikou. Následně Jan Němeček ve studii Československo a diplomacie Sovětského svazu v zářijové krizi 1938 pojednává o přístupu Moskvy vůči Československu. Přitom se vyrovná se stále ožehavou otázkou, zda Sovětský svaz byl ochoten vojensky pomoc Československu. Podle jeho závěru tuto byl připraven k vojenské pomoci, ovšem s podmínkou, že takovou pomoc poskytne alespoň Francie, jinak nebyl ochoten riskovat válečný konflikt, v kterém by zůstal osamocen. Shodně Jozef  Bystrický ve studii Mníchovská kríza a Červená armáda objasňuje postup Moskvy, která byla ochotna se vojensky angažovat pro obranu Československa, ale pouze ve spolupráci s Francií a Velkou Británií, které však daly přednost dohodě s nacistickým Německem. Návazně Marián Manák ve studii The Journey to the Munich Agreement Seen through the Messages of the U.S. Ambassador to France, William Ch. Bullitt se věnuje diplomacii Spojených států v období mnichovské krize. Potom Zlatica Zudová-Lešková ve studii Slovenská otázka pred Mníchovom do Druhej republiky osvětluje význam národnostních a zejména státopravních vztahů Čechů a Slováků v období mnichovské krize. Potom Eva Irmanová v studii Vídeňská arbitráž a Československo v roce 1938 pojednává o dalším následku „Mnichova“, kterým bylo odtržení rozsáhlých úseků částí Slovenska a Podkarpatské Rusi ve prospěch Maďarska. Blok uzavírá Jindřich Dejmek studií Diplomacie komunistického Československa a definitivní zneplatnění Mnichovské dohody (1948–1973/74), v které podrobně objasňuje postoj západního Německa při odvolání platnosti „Mnichova“ v souvislosti s „novou východní politikou“ SRN. Další část časopisu pokračuje oddílem Studie, který zahajuje Marek Vašut studií Babylon Istanbul. Československá zpravodajská expozitura v Turecku ve světle pracovní cesty Františka Fryče s popisem složitých poměrů pro práci československých zpravodajců na Středním východě. Potom Jan Zumr ve studii Organizační struktura personálního, hospodářského a „konfiskačního“ oddělení pražského gestapa v období Protektorátu Čechy a Morava objasňuje činnost speciálních okupačních složek nacistického Německa při konfiskaci „židovského“ majetku. Další dvě studie Klára Mauerová Životní osudy SS-Obersturmführera Ernsta Liedtkeho (1913–1948), vedoucího venkovní služebny SD v Olomouci  a Květa Merunková Dr. Maximilian Girth (1910‒1971), vládní komisař a starosta města Prostějov v období Protektorátu Čechy a Morava pojednávají o činnosti německé okupační správy v příslušných regionech. Na závěr Zdeněk Doskočil ve studii Vězeň v žaláři, vězeň na svobodě – Ladislav Novomeský na rozhraní éry stalinismu a poststalinismu se věnuje složitým životním osudům významného slovenského intelektuála a politika v období totalitního režimu v Československu. V oddíle Materiály Milan Hlavačka v eseji Graf Egbert Belcredi und das „Mobilmachung des mährischen Landesvolkes osvětluje politické a filozofické názory významného příslušníka politického a společenského života Předlitavska. Číslo tradičně uzavírají informační oddíly Kronika a Recenze.