Moderní dějiny. Časopis pro dějiny 19. a 20. století 28/2 Zobrazit větší

Moderní dějiny. Časopis pro dějiny 19. a 20. století 28/2

ISSN 1210-6860

Nový produkt

Historický ústav, Praha 2020

Obsah

Více informací

Skladem

250 Kč s DPH

Logo GP WebPay Logo: Akceptovány typy platebních karet

Parametry

Rok vydání 2020

Více informací

Rovněž číslo 2 Moderních dějin za rok 2020 je uvozeno blokem tematických článků, jež tentokrát spojuje tématika „Politika ulice v 19. století“. V podstatě všechny studie v tématu čísla nějakým způsobem spojuje problematika prostorových projevů formování nových kolektivních identit během 19. století. Studie Niny Milotové Národní festivity inscenované ve veřejném prostoru města Roudnice nad Labem v šedesátých až osmdesátých letech 19. století představuje sondu do českých národních slavností v etnicky českém městě posilované symbolikou nedaleké památné hory Říp. Jakub Raška (Veřejný život, počátky dělnického hnutí a Gutenbergovi mladí ve třech stávkách: Lipsko 1865, Praha 1869, Vídeň 1870) a Boleslav Šmejkal („Nechť Třebíč se stane moravským Kladnem!“ Veřejný prostor, politika ulice a dělnické hnutí v Třebíči na přelomu 19. a 20. století) prezentují své výzkumy z oblasti dějin dělnického hnutí, jež zažívá posledních zhruba deset let v české historiografii renesanci. Teoreticky i pramenně nové pohledy na česko-německý konflikt, snad nejtradičnějšího tématu české historiografie dějin 19. století, přinášejí studie Davida Smrčka (Politika ulice, nebo politici v ulicích? Fenomén vůdců davu během pražských nepokojů roku 1897) a Martina Klečackého („Krvavá lázeň v Kraslicích.“ Tragické vyústění jedné demonstrace v životě jednotlivce, obce a státu). Češi se však s Němci pouze „nepotýkali“, ale především „stýkali“. Na společné inspirace, východiska i vzájemné vlivy upozorňuje studie Martina Klementa Zrcadla idejí. O průvodech nacionalistických tělocvičných svazů ve střední Evropě o symbolice v průvodech sokolských a turnerských tělocvičných spolků. Politiku ulice nikoliv pohledem účastníků a účastnic demonstrací, stávek či průvodů, nýbrž z perspektivy městského plánování, veřejné hygieny a foucaultovské biomoci sleduje ve svém příspěvku Jan Randák (Kropící vůz? Asanace? Hygiena a „politika ulice“). Ani tyto kategorie však, jak studie ukazuje, nelze v 19. století vnímat „nenárodně“.
Číslo dále obsahuje čtyři studie. Jana Maroszová se ve svém textu Portrét bankéře s knihou. JUDr. Jaroslav Preiss a bibliofilie věnuje kulturním aktivitám významného prvorepublikového ekonoma. Jan Štemberk ve studii Branný sbor československých motoristů 1938–1939 upozorňuje na jeden z nepříliš připomínaných aspektů pokusu o obranu státu před druhou světovou válkou. Monika Kabešová svým článek Personální změny ve funkci předsedy KNV Pardubice v letech 1949–1960 přispěla do současného trendu výzkumu etablování a habitu lokálních elit po nastolení komunistického režimu. Rubriku studií uzavírá text sinoložky Kláry Netíkové Liang Qichao a jeho obraz národního hrdiny v životopisných článcích o západních osobnostech, v němž se na příkladu známého čínského spisovatele věnuje ohlasu evropského modelu modernizace v jihovýchodní Asii. V rubrice Materiály uveřejnila Jana Maroszová svůj druhý text v tomto čísle Exulantské písně bankéře JUDr. Jaroslava Preisse, kde analyzuje případ jednoho konkrétního tisku v majetku J. Preisse. Číslo tradičně uzavírají rubriky Kronika a Recenze.