Sweden’s World War II Dilemmas. Case Study: Czechoslovakia, Jan Němeček, Ivana Koutníková, Jiří Šitler et al. Zobrazit větší

Sweden’s World War II Dilemmas. Case Study: Czechoslovakia, Jan Němeček, Ivana Koutníková, Jiří Šitler et al.

ISBN 978-80-7286-376-1

Nový produkt

Institute of History Prague – Paideia Stockholm, Prague 2020, 196s.

Více informací

Skladem

245 Kč s DPH

Logo GP WebPay Logo: Akceptovány typy platebních karet

Parametry

Rok vydání 2020
Autor Jan NĚMEČEK
Autor Ivana KOUTNÍKOVÁ
Autor Jiří ŠITLER et al.

Více informací

Publikace vykresluje širší diskusi o roli Švédska za 2. světové války a bezprostředně po jejím skončení. Rozbití Česko-Slovenska a německá okupace českých zemí v březnu 1939 přinesla ve svém důsledku předání československého vyslanectví ve Stockholmu se všemi jeho aktivy Německu a uzavření švédského vyslanectví v Praze, okolnosti těchto dějů jsou popsány v článcích Jana Němečka a Oscara Österberga.
Ve Švédsku nebylo zprvu příliš pochopení pro situaci židovských uprchlíků, včetně těch z Československa, kdy byli na počátku považováni za ekonomické a nikoli politické migranty. Český podnikatel v potravinářství Herbert Felix, ženatý s Kerstin Cruickshankovou ze zámožné a vlivné švédské rodiny, pravidelně cestoval na pracovní cesty do Švédska. Příběh tohoto páru popisuje článek Ingrid Lomfors. Jiní neměli takové štěstí a museli se spolehnout na pomoc vlivných jednotlivců: Lomfors i Eva Strömberg Krantz popisují snahy K. Cruickshankové a Amelie Posse ukázat přátelštější tvář Švédska a jejich pomoc uprchlíkům z Československa v prvních letech války.
Pro politické uprchlíky bylo získání azylu méně problematické. Oscar Österberg představuje podmanivý příběh československého diplomata Vladimíra Vaňka, který po okupaci v březnu 1939 našel útočiště ve Švédsku. V roce 1942 byl za špionáž „ve prospěch nepřátelské mocnosti“ odsouzen do vězení: do jara 1943 se totiž švédské bezpečnostní složky zaměřovaly na boj proti spojeneckým aktivitám proti Německu.
V roce 1943 však Švédsko změnilo svoji politiku nejen v oblasti protišpionážních priorit, ale také přeformulovalo svou uprchlickou politiku. Prvním krokem bylo přijetí tisíců židovských uprchlíků z Dánska v říjnu 1943. Judita Matyášová zjistila, že mezi těmito uprchlíky byla i skupina mladých československých Židů, kteří po příjezdu do Švédska odešli do Velké Británie, aby se připojili k československé zahraniční armádě.
Příběh „dobrého Švédska“ zkoumají příspěvky Staffana Ekelunda a Ivany Koutníkové. Zabývají se přeživšími holocaustu pocházejícími původně z Československa, kteří byli evakuováni ke konci války v rámci akcí švédského Červeného kříže (tzv. „Bílé autobusy“) a bezprostředně po skončení válečného konfliktu v rámci spolupráce s UNRRA. S. Ekelund se zabývá konkrétními příběhy Čechoslováků přeživších utrpení nacistických koncentračních táborů, kteří nalezli po válce první útočiště mj. i ve městě Värnamo v kraji Jönköping. Článek I. Koutníkové pak popisuje první pokus shromáždit ve velkém měřítku důkazy o nacistických zločinech shromážděním výpovědí obětí nacistických koncentračních a vyhlazovacích táborů.
Obraz doplňuje nástin československo-švédských vztahů během studené války od Jindřicha Dejmka, vztahů, které byly ovlivněny odlišným poválečným vývojem v obou zemích, kde Švédsko zůstalo věrné své politice neutrality, spočívající ve striktní neúčasti ve vojenských blocích, doplněné aktivitami v mezinárodních organizacích, především v OSN. Naopak Československo po uchopení moci komunisty v únoru 1948 se stalo pevnou součástí sovětského bloku. To znamenalo zprvu hluboký úpadek oficiálních vztahů obou zemí v první polovině 50. let. Teprve později se vzájemné kontakty postupně oteplovaly, ale teprve pád komunistického režimu v listopadu 1989 otevřel zcela nové možnosti pro další rozvoj vzájemných vztahů obou států.

The publication illustrate a broader discussion of Sweden's role during and immediately after World War II. The break-up of Czecho-Slovakia and the German occupation of the Czech lands in March 1939 resulted in the handover of the Czechoslovak Legation in Stockholm with all its assets to Germany and the closure of the Swedish Legation in Prague. Circumstances of these events are described in articles of Jan Němeček and Oscar Österberg.
At first, there was little understanding in Sweden of the situation of Jewish refugees, including those from Czechoslovakia, when they were initially considered economic and not political migrants. Czech food-processing industrialist Herbert Felix, married to Kerstin Cruickshank from a wealthy and influential Swedish family, regularly travelled on business trips to Sweden. The story of this couple is described in an article by Ingrid Lomfors. Others were less fortunate and had to rely on help of influential individuals: Lomfors and Eva Strömberg Krantz describe the efforts of K. Cruickshank and Amelia Posse to show a friendlier face of Sweden and their help to refugees from Czechoslovakia in the early years of the war.
Getting asylum was less problematic for political refugees. Oscar Österberg presents the captivating story of a Czechoslovak diplomat Vladimír Vaněk, who took refuge in Sweden after the occupation in March 1939. In 1942, he was sentenced to prison for espionage "on behalf of an enemy power": until the spring of 1943, Swedish security forces focused on fighting Allied activities against Germany.
In 1943, however, Sweden changed its policy not only in the area of anti-espionage priorities, but also reformulated its refugee policy. The first step was the reception of thousands of Jewish refugees from Denmark in October 1943. Judita Matyášová found that among these refugees was a group of young Czechoslovak Jews who had left for Great Britain after arriving in Sweden to join the Czechoslovak foreign army.
The story of "good Sweden" is examined by the contributions of Staffan Ekelund and Ivana Koutníková. They deal with Holocaust survivors originally from Czechoslovakia who were evacuated at the end of the war by the Swedish Red Cross (so-called "White Buses") and immediately after the end of the war in cooperation with UNRRA. S. Ekelund deals with specific stories of Czechoslovak survivors of Nazi concentration camps who found the first refuge after the war in the town of Värnamo in the county of Jönköping. I. Koutníková describes the first attempt to gather large-scale evidence of Nazi crimes by gathering testimonies from victims of Nazi concentration and extermination camps.
The picture is complemented by an outline of Czechoslovak–Swedish relations during the Cold War by Jindřich Dejmek, relations that were influenced by different post-war developments in both countries, where Sweden remained true to its policy of neutrality and strict non-participation in military blocs, together with its activities in international organisations, especially the UN. On the contrary, after the Communists seized power in February 1948, Czechoslovakia became an integral part of the Soviet bloc. At first, this meant a deep decline in official relations between the two countries in the first half of the 1950s. It was only later that mutual contacts gradually warmed, but it was not until the fall of the communist regime in November 1989 that opened up completely new possibilities for the further development of mutual relations between the two states.