LANNA et LANNA. Rodina a podnikání
„Family business and cultural history“ česko-rakouského podnikatelského rodu Lannů trvala jedno století: od založení rodinného podniku roku 1828, který převzal obchod solí a dřevem na Vltavě a v Budějovicích stavěl dřevěné lodě, přes budování průmyslových podniků na Kladensku Adalbertem Lannou starším (1805–1866), dále výstavbou základní železniční a říční dopravní sítě v Čechách, v Horním a Dolním Rakousku Adalbertem Lannou mladším (1836–1909), až do úmrtí posledního mužského potomka rodu JUDr. Adalberta Lanny nejmladšího (1867–1922). Nové mezioborové studium podnikatelských, kulturních, spolkových a mecenášských aktivit tří generací rodiny Lannů, stejně jako zkoumání jejich habitu včetně symboliky motivů výzdoby jejich sídel v Praze, Gmundenu a v pražské nekropoli, utvářejí poprvé vícerozměrný pohled na tuto výjimečnou rodinu, která žila a podnikala v prostředí tří odlišných epoch. Publikované texty dávají nahlédnout i do soukromého, veřejného a částečně i myšlenkového světa mužských příslušníků rodiny Lannů.
Kniha obsahuje studie z oblasti hospodářských a sociálních dějin, dějin umění, architektury, dopravy, techniky, ale také z oblasti péče o kulturní a technické dědictví, které Lannové po sobě zanechali. Zvláštní pozornosti se dostalo rodinným vilám v palladiánském stylu, které byly v 70. letech 19. století postaveny v exkluzivních lokalitách pražské příměstské Bubenče a předalpského Gmundenu. Pražská vila Lanna s bohatou výmalbou Viktora Barvitia a Heinricha Gärtnera, která nyní patří Akademii věd České republiky, hostila 1. – 3. června 2021 mezinárodní vědeckou konferenci Lanna et Lanna, která byla uspořádána Historickým ústavem AV ČR a společností NEBE. Referáty, které zazněly na této konferenci, položily základ předkládané publikace.
Texty jsou v knize doprovázeny zcela originálními dobovými fotografiemi a ilustracemi, z nichž mnohé velkoryse poskytl potomek Adalberta Lanny mladšího v ženské linii Hubertus Trauttenberg. Úvodní část se věnuje politickému a ekonomickému prostředí habsburské monarchie, počátkům a rozvoji dopravní infrastruktury a specifickým formám rodinného podnikání, které vyrůstalo v konkurenci i ve spojenectví se šlechtickým velkostatkem Schwarzenbergů. Cesta rodu Lanna z rakouské Solné komory do jihočeských Budějovic a posléze do Prahy, z hlediska sociálního pak z řemeslnicko-obchodnického prostředí mezi novou nobilitovanou velkopodnikatelskou elitu, byla naplněna prací herkulovských rozměrů, stavbou lodí, objektů a mostů, provozováním koněspřežky z Budějovic do Lince, splavňováním a kanalizováním řek, založením hutnického provozu a paroplavebních společností, výstavbou parostrojních železnic či dálkovým mezinárodním obchodem dřívím, které natrvalo změnily podobu české a rakouské krajiny. Všechna úspěšně realizovaná technická a stavební díla lemují zlomová období rodinné firmy. Řečí rodových sídel Lannů je vyprávěn hlavní příběh milovníka umění, sběratele, mecenáše, zakladatele kulturních a vzdělávacích institucí v Čechách Adalberta Lanny mladšího. Při cestě po lannovských rezidencích je také vůbec poprvé výrazně vyzdvižena osobnost nejmladšího, a tedy i posledního z rodu Lannů, JUDr. Adalberta Lanny, který se rozhodl především ze zdravotních a válečných důvodů veškeré rodinné podnikání ukončit.
Proměnám krajiny a rozvoji měst se věnují kapitoly, které mapují splavňování na dolní Vltavě a horním Labi. Jako vrchol železničního podnikání firmy Lanna s jejími společníky Johannem Schebkem a Moritzem Gröbem v habsburské monarchii je pojednána stavba Dráhy císaře Františka Josefa z Vídně do Budějovic, Plzně a Chebu a z Gmündu do Prahy.
Knihu uzavírají příspěvky, které přihlížejí k historiografii, k regionálním akcentům, vztahům mezi česky a německy hovořícími aktéry a rovněž tak k památkové péči o dochované technické a stavební dědictví na obou stranách dnešní česko-rakouské státní hranice. Odkaz rodiny a firmy Lanna svou rozsáhlostí a pestrostí reprezentuje mimořádné kulturní a technické dědictví, které přetrvalo do 21. století.