Moderní dějiny. Časopis pro dějiny 19. a 20. století 25/1 Zobrazit větší

Moderní dějiny. Časopis pro dějiny 19. a 20. století 25/1

ISSN 1210-6860

Nový produkt

Historický ústav, Praha 2017, 328s.

Více informací

Skladem

280 Kč s DPH

Parametry

Rok vydání 2017
Autor Jan NĚMEČEK

Více informací

První číslo časopisu Moderní dějiny v roce 2017 otevírá studie Kateřina Tvrdá, Heinrich Eduard Herz (1785–1849). Geschichte eines jüdischen Zuckerfabrikantens, která na konkrétním příkladu přibližuje životní osudy a hospodářské aktivity židovských podnikatelů v období průmyslové revoluce. Další studie Petr Prokš, Velmocenská politika carského Ruska a Osmanská říše za Velké války (1914-1916) pojednává o střetávání expanzivních plánů carského Ruska na Středním východě se zájmy spojeneckých i nepřátelských velmocí za první světové války. Následná studie Marián Manák, Revizionistické aktivity Maďarska v správách československých diplomatov v USA v rokoch 1919-1921 se zabývá protičeskoslovenskými aktivitami maďarské diplomacie ve Spojených státech po skončení první světové války. Potom studie Jaroslav Šebek, Katolická akce jako nástroj papežského centralismu a její recepce v meziválečném Československu přibližuje projevy a dopady politiky Vatikánu v Československu při vyrovnávání se s procesem duchovní modernizace poválečného světa. Navazující studie Michal Pehr, Křesťanské odbory v meziválečném Československu je věnována dosud málo známé činnosti části odborového hnutí, spojeného s lidovou stranou. Další studie Jan Rataj, Budování státní řízené propagandy za druhé republiky (1938-1939) zdůrazňuje význam propagandy při přechodu pomnichovského Československa od liberálně demokratického k autoritářskému režimu. Následující studie Vít Machálek, Jak to bylo s vládním vojskem v roce 1943. (Sonda do dějin Protektorátu Čechy a Morava) popisuje politické zákulisí sporů o možnosti uplatnění vládního vojska protektorátu ve válečné politice nacistického Německa. Potom studie Lubomír Něnička, Otázka slezské samosprávy a budování „lidové demokracie“ v Československu po roce 1945 na příkladu Moravy a Slezska odhaluje širší mocenské příčiny utužování centralistických metod vládnutí a státní správy v poválečném Československu. Další studie Marie Śpiláčková – Zuzana Smolková, Housing issues in Ostrava between 1918-1948 from the perspective of social workes přibližuje demografické a sociální okolnosti bytových problémů pracujících vrstev ve významném průmyslovém regionu. Závěrečná studie Monika Turynová, Uvedení divadelní hry Rolfa Hochhutha „Náměstek“ v Československu ukazuje na politicko-ideologické příčiny uvedení kontroverzní „protipapežsky“ zaměřené divadelní hry v době komunistického režimu. V oddílu Materiály je zařazena studie Petr Fischer, Dálnice pohledem československého tisku koncem 30. let 20. století, která seznamuje s dosud málo známými skutečnosti při plánování výstavby dálniční sítě v Československu. Číslo tradičně uzavírají informační oddíly Kronika a Recenze.