Počátky šlechtických hradů v Čechách
Kniha Počátky šlechtických hradů v Čechách je věnována především vzniku a rozvoji šlechtických hradů v době přemyslovské. Právě tehdy se šlechtický hrad stal jedním z nejviditelnějších symbolů rostoucí moci šlechty, jež v průběhu 13. století zažívala období značného rozkvětu. Identitu a nové sebevědomí šlechty vyjadřovala rytířská kultura, postupně recipovaná od počátku zmíněného století z center v západní Evropě, zejména z Římsko-německé říše. Od této doby až dodnes hrady coby pohledové dominanty spoluutvářejí naši kulturní krajinu. Z některých se dochovaly toliko ruiny, jež se malebně a pyšně tyčí na skalách, jiné, polozapomenuté a ukryté v lesích, se staly němými svědky někdejší zašlé slávy těchto imponujících staveb. Autor v knize sleduje hradní architekturu od jejích dřevo-hlinitých počátků na přelomu 12. a 13. století (Příkopy u Kdyně či Železnice). Věnuje se rovněž vzniku prvních „klasických“, tedy zděných hradů v době vlády Václava I., jako jsou Český Šternberk, Strakonice, Český Krumlov, Rožmberk, Rýzmburk, Náchod nebo Lemberk. Neopomíjí ani dobu vlády Přemysla Otakara II. a Václava II., kdy vznikla celá řada šlechtických hradů, mezi nimiž vynikají především Vízmburk, Říčany či Zvířetice. Kromě toho se zabývá také zajímavou badatelskou otázkou geneze a podoby starších sídel šlechty, tedy zejména tzv. dvorců a s nimi spojených vlastnických kostelů. V závěru nalezneme kapitolu o tvrzích a také o různých typech fortifikací, jako byly tzv. kolonizační provizoria, „horské hrádky“ a refugia.
Kniha pojednává o téměř 200 lokalitách – hradech, dvorcích i tvrzích. Řazení jednotlivých lokalit ale není upořádáno chronologicky nebo podle hradní typologie, ale regionálně, což usnadňuje orientaci z pohledu vzniku a vývoje šlechtických dominií. Pozornost věnuje autor rovněž badatelskému diskurzu, který je zcela zásadní pro pochopení toho, jak se s narůstajícím množstvím informací postupně v odborné obci vyvíjelo naše vnímání fenoménu hradu, který již nehraje roli pouze romantického reliktu rytířských časů, ale stal se neocenitelným zdrojem poznání každodennosti i reprezentace života ve středověku.
Čtenáři se tak poprvé dostává do rukou ucelená monografie věnovaná šlechtickým hradům 13. století, cílená nejen na kaste-lology, historiky či historiky umění, ale rovněž na zájemce o hradní architekturu, historii nebo všeobecně kulturní dědictví z řad širší veřejnosti.
Publikace je dostupná pod licencí CC BY-NC-ND 4.0.
Tato publikace vznikla z projektu NAKI III „Mapa českých hradů. Hrady jako kulturní fenomén, předmět výzkumu a památky minulosti“ (DH23P03OVV040).